Stravitelnost mléka a mléčných výrobků
O vhodnosti konzumace mléka a mléčných výrobků se vedou mezi lidmi neustálé diskuze. Existuje řada tvrzení, která staví mléko do pozice nevhodné až škodlivé, a jiné zase mléko chválí a popisují tuto potravinu jako zdraví velice prospěšnou, bohatou na bílkoviny, minerální látky a vitamíny. Kde je tedy pravda? Pravda je na obou stranách a hned se vám pokusím nastínit proč tomu tak je.
Mléko je vynikající potravina bohatá na bílkoviny, minerální látky a vitamíny, není ale vhodná bohužel pro každého. Mléko totiž obsahuje kasein (bílkovinu) a laktózu (mléčný cukr), obě látky jsou mnoha lidmi špatně snášeny. Tato intolerance může být částečná a u některých lidí může vyústit až v úplnou neschopnost trávicího traktu zpracovávat kasein a laktózu. V případě kaseinu můžeme říci, že se jedná u některých lidí o alergickou reakci, která může zapříčinit i epileptický šok.
Laktózu neboli mléčný cukr není lidský trávicí trakt sice schopen vstřebat, ale může ji rozštěpit na menší části a ty pak dále využít. Příčinou neschopnosti zpracovat laktózu bývá nedostatek enzymu – laktázy, který laktózu štěpí. Nerozštěpený a nevstřebaný cukr je pak ve střevě nadbytečný, dostává se do dalších částí zažívacího traktu, kde jej tam přítomné bakterie začnou kvasit. V současnosti jí trpí přibližně každý šestý člen populace.
Kasein je z chemického hlediska bílkovina, která je v kravském mléce zastoupena z 80%, zbytek nám tvoří syrovátka. Stravitelnost kaseinu je delší než u ostatních bílkovin, přibližně 6-7 hodin, proto se tomuto proteinu říká tzv. „night protein“, kulturisti tento protein užívají na noc. Udává se, že alergií na mléčnou bílkovinu trpí přibližně 3% populace. Tyto 3% populace mají těžké trávicí potíže a celkově různé alergické příznaky. Slabší intolerancí na kasein ale trpí daleko větší procento populace, u těchto lidí se vyskytuje nadýmání a pocit těžkého žaludku. Trávící enzymy jsou z velké části využity na tuto bílkovinu a pak se těžko tráví cokoliv jiného. Z mého pohledu si troufám říci, že se jedná o 15-20% populace.
Laktózovou intoleranci si nesmíme zaměňovat s alergií na kravské mléko. I když mají společného jmenovatele, a to nežádoucí reakci po konzumaci mléka, jedná se o odlišné onemocnění, hlavně v mechanismu vzniku. Laktózová intolerance je enzymatická porucha, kdežto u alergie na kravské mléko se vůči bílkovině v mléku obsažené, tvoří specifické protilátky. Příznaky u obou těchto onemocnění jsou ale dosti podobné.
Těm, co mají po konzumaci mléka zažívací potíže, doporučuji mléko z jídelníčku vysadit, mléčným výrobkům se ale všichni vyhýbat nemusíme. Při výrobě kvalitních tvrdých sýrů a jogurtů totiž dochází k částečnému rozkladu kaseinu na kratší aminokyselinové řetězce a proto jsou mléčné výrobky daleko více snášeny a nedělají tak zažívací potíže jako samotné kravské mléko. Vyzkoušejte si tedy sami na sobě které mléčné výrobky vám zažívací potíže dělat budou a které zase ne.
Pokud ale nemáme se zažíváním mléka problémy, určitě se mu nevyhýbejte a zařaďte ho do svého jídelníčku klidně i na každý den. Pro kulturisty ale doporučuji pít mléko spíše večer než přes den z důvodu pomalejšího trávení kaseinu.
